Tváří v tvář ekonomickým tlakům spotřebitelé upřednostňují zážitky a základní zboží

Trendy práce na dálku ovlivňují, jak žijeme a kde utrácíme, útraty za nákupy potravin na internetu vzrostly o 70 % oproti úrovni před pandemií.

Změny globální ekonomiky mají vliv i na rozhodování spotřebitelů a znalost jejich chování pomůže odhadnout směr, jakým se ekonomika ubírá. Ekonomický institut Mastercard vydává zprávu nazvanou Shifting Wallets, která analyzuje, jak pevně se spotřebitelé na celém světě drží svých nákupních návyků a snaží se najít odpověď na tři klíčové otázky týkající se posunu nákupních preferencí.

Za co spotřebitelé utrácejí

Rostoucí ceny nutí spotřebitele promýšlet, za co své peníze utratí. Proto v posledních letech začaly mít největší vypovídající hodnotu výdaje za cestování a stravování. Zájem o cestování po pandemii stále trvá, i přes logistické problémy a cenové tlaky. Počet rezervací letenek v letošním létě celosvětově přesáhl až o 15 % úroveň z roku 2019. Tento růst stojí převážně na letech s krátkou vzdáleností, s výjimkou evropských zemí, kde mají cestující k dispozici výhodné ceny krátkých letů.

Útraty v restauracích letos meziročně vzrostly o 25 %, zatímco u nákupu potravin došlo ke 14 % růstu, který je z valné části způsoben inflací.[1] Dlouhodobým trendem jsou také internetové nákupy potravin, jež vzrostly o 70 % oproti době před pandemií. Nákupy v kamenných prodejnách se zvýšily o 25 %.¹ Dochází tak k posunu k internetovým nákupům vyvolanému pandemií, přesto konvenční způsoby nakupování stále přetrvávají.

 E-commerce na vzestupu

Pandemické lockdowny výrazně ovlivnily chod malých firem, ty se snažily proto expandovat hlavně do digitální ekonomiky – internetových služeb. Malé firmy nabízející online služby typu daňové poradenství, osobní péče nebo nejrůznější kurzy rostly 1,5–2× rychleji než velké společnosti. Naopak v maloobchodním sektoru se daří větším firmám, zejména oblasti e-commerce, kde prodej v porovnání s rokem 2019 vzrostl o 66 %. U malých společností to bylo pouze o 27 %. Tento rozdíl je zejména zřetelný v rozvinutějších ekonomikách jako v Austrálii, Německu, Hongkongu nebo Singapuru.

 Nákupy se přesouvají spíše do všedních dnů

Mění se i doba nákupů, díky práci z domova a většímu podílu digitální ekonomiky se rozostřují hranice mezi pracovním dnem a víkendem. Celkově se tak 5 % víkendových útrat v obchodních domech přesunulo do pracovních dnů, což představuje tržby ve výši asi 22,3 miliardy dolarů.  A mění se i časy – noční nákupy přestávají být vnímány jako něco výjimečného. Celkově se útraty za zboží i zážitky přesouvají spíše do všedních dnů. „Posun v tom, kdy spotřebitelé utrácejí, vypovídá o tom, jak si zvykají na nový rytmus,“ říká Bricklin Dwyer, hlavní ekonom Mastercardu a vedoucí Mastercard Economics Institute. „Rostoucí ceny i úrokové sazby a celková ekonomická nejistota přesto nebrání spotřebitelům utrácet za to, co je pro ně nejlepší.“

Celou zprávu Shifting Wallets: New consumer spending habits (Posuny v nákupním chování spotřebitelů) si můžete otevřít zde. Další zprávy Mastercard Economics Institute naleznete zde.  

[1] Vychází ze souhrnných a anonymizovaných objemů plateb přes Mastercard (nominální částky v dolarech bez úpravy zohledňující devizový kurz) od ledna do srpna 2022. Celosvětový odhad upravený s ohledem na sezónu a ceny.